úterý 25. června 2013

Nonstop, já chci řvát nonstop!

Kdyby Bertík znal nesmrtelný hit Michala Davida o tom, že chce žít nonstop, určitě by si mírně upravil text a v duchu si ho prozpěvoval celý den. Z toho hodňoučkého miminka, které se na všechny smálo a vydrželo si samo hrát tak dlouho, že jsem v klidu uvařila oběd, se stal řvoucí nespokojený ďábel. A já vůbec nevím proč. Nabízelo by se svést jeho chování na zuby, ale na to mu neskočím, vždyť dva mu už vyrostly a sice z toho nebyl  nadšený, ale s tím, co předvádí teď se to nedá srovnat. Navíc při každodenní kontrole dutiny ústní (co kdyby to přecijen ty zuby byly) není po nových přírůstcích ani památky.
Uznávám, že bych trochu přeháněla, kdybych tvrdila, že křičí úplně pořád. Naštěstí taky spí a sem tam si i chvilku hraje aniž by se mi u toho snažil vyřvat díru do hlavy. Ovšem v těchto světlých okamžicích je většinou zaujatý něčím zakázaným. Je libo nechat si zničit knihu, kytku, notebook nebo mobil? Nebo bych ho měla nechat posílit si imunitu oblizováním odpadkového koše? O sklonech rozmlátit si hlavu o cokoli potentionálně nebezpečného v okruhu několika metrů ani nemluvím.
Vždycky jsem měla takový nejasný pocit, že dítě kolem jednoho roka je náročné na pozornost, nervy a tak vůbec. Teď ten pocit dostává konkrétní podobu. Jenže pak stačí jeden úsměv a všechno je zapomenuto.To dítě prostě moc dobře ví, jak je roztomilé a že si může dovolit prakticky cokoli a stejně ho budu mít bezmezně ráda. Ach jo :)

2 komentáře:

  1. jen ceka ze se o nej budes starat 24 hodin denne!:D hele a uz ses koukla na to Kdopak to mluvi?;) at se koukne i Bertik, treba se pouci!

    OdpovědětVymazat
  2. Jenže on často řve ikdyž se mu věnuju. Dobře, podíváme se na to spolu:)

    OdpovědětVymazat