čtvrtek 10. října 2013

Den za dnem

Procházky, hřiště, nákupy, cvičení batolat. Za jiným účelem ven skoro nechodím...
V životě s malým dítětem se občas zdá, že jeden den je jako druhý a z té homogenní masy hodin vyčnívá akorát víkend. Krmit, přebalovat, chodit na hřiště, nakupovat, vařit, uklízet, uspávat. Vypadá to, že děcko se chová stále stejně, nepředvádí žádné nové triky a v podstatě je možné od rána do večera (nebo spíš od rána do rána) jet na autopilota a nic moc neřešit. Ovšem je to jen o úhlu pohledu. Výše napsané je pravda, ale když se přiměju na ten všední život podívat trochu jinak, zjistím, že naopak je každý den jiný a jedinečný. Bertík, ač je právě v období, kdy jeho vývoj zdánlivě stagnuje, se viditelně zdokonaluje v tom, co už umí a přidává nové drobnosti. Včera třeba poprvé sám ukusoval z takového toho "polystyrenového" kolečka (víte, co myslím? jmenuje se to rýžový/špaldový/kdovíjaký chlebíček, je to bez chuti a zápachu). Nebo se mu zalíbil svítící lustr, vehementně na něj ukazoval, a když jsme se pak přesunuli do místnosti, kde bylo zhasnuto, dal si to dohromady a zase ukazoval na lustr. Podobných maličkostí se během každého, i toho nejobyčejnějšího dne najde naštěstí dost. Je jen potřeba je vidět, hledat nepatrné změny a povyražení, protože jinak člověk snadno sklouzne k pocitu, že se z něj stává robot a že naprosto všechno je neustále stejné.

3 komentáře:

  1. To je u nás na Hostivaři :-) tam je krásně, co?

    OdpovědětVymazat
  2. Jéééé, Hostivař! Co jsem se tam s kočárem nachodila. Dneska už bydlíme jinde, ale mám na to moc hezké vzpomínky.
    Jinak pokud jde o tu mateřskou rutinu - myslím, že právě to, že spousta maminek nechce nebo nedokáže vidět právě ty maličkosti, je utvrzuje v pocitu, že mateřské je hrozná, že jejich děti jsou nemožné a že ony jsou špatné matky. Víc takových článků ;).

    OdpovědětVymazat
  3. My bydlíme na Vinohradech, takže Hostivař je pro mě právě exotické povyražení :) A v sobotu tam bylo vážně moc hezky.

    OdpovědětVymazat