sobota 5. října 2013

Etno-eko-bio-ezoterická alternativa

Ani s dítětem v šátku nejsem na některé akce dostatečně alternativní
Troufám si tvrdit, že co se týká péče o dítě, výchovy a životního stylu vůbec, nejdu tak docela s tím středním konzumním proudem. Bertíka jsem hodně nosila,  používáme látkové pleny (i kapesníky, což je dneska už věc téměř nevídaná), nemáme televizi, v době superchytrých telefonů vlastním desetiletou vykopávku, nakupuju v second handech, nejezdíme na drahé exotické dovolené, pro Bertíka ani pro sebe nekupuju žádnou luxusní kosmetiku (na přání mého muže se vlastně už několik let vůbec nemaluju), věřím tomu, že v životě jsou důležitější věci než peníze a celkově se snažím žít rozumně ekologicky a zodpovědně. Ale vocaď pocaď. Desetikilové dítě už vážně netahám každý den několik hodin v nosítku, nepřirozený porod i absenci kojení jsme s Bertíkem úspěšně přežili, když se nedostanu na trh, s klidným svědomím nakoupím v supermarketu, jezdíme autem a nádobí, co nesmí do myčky, se u nás myje pod tekoucí vodou. Abych se ale dostala k věci. Vydržet doma s bdělým Albertem déle než jednu nebo dvě hodiny je téměř nemožné, takže neustále chodíme ven a já vymýšlím nové a nové aktivity, abychom jen bezcílně nebloumali po Vinohradech. Tak se stalo, že jsem se s Bertíkem přihlásila na jakýsi program pro děti do jednoho rodinného centra. Chodili jsme tam na předporodní kurz a byli jsme velice spokojení (teda až na jednu maličkost, a to, že kurz byl tak pozitivně zaměřený na přirozený porod, že mě pak císař dost šokoval), tak jsem předpokládala, že i tahle aktivita bude fajn. Jenže se ukázalo, že jsem málo eko-bio matka. Mělo mi to dojít hned, jak jsem uviděla lektorku. Zatímco já jsem si to do centra nakráčela v sukni se saténovou mašlí v pase, oxfordkách a lněném blejzru (prostě první, co bylo po ruce), ona na sobě měla kus jakési etno-látky, která sloužila coby sukně a vyzařovala takovýten uvolněný radostný klid, který mě z nějakého důvodu zneklidňuje. V úvodu nám sdělila, že nám bude tykat, protože děti cítí, že jsou ve skupině žen, které si vzájemně důvěřují a jsou si blízké a pak jsou uvolněnější. Mě napadlo, že nechápu, jak si mám být blízká s ženskýma, které jsem předtím v životě neviděla, ale budiž. Pak prohlásila, že určitě víme, že v poslední době se rodí hodně dětí s vysokými vibracemi. (Cože?! S vysokým čím?!) A že právě tyto děti potřebují rozvíjet představivost a ještě cosi dalšího, na čemž budeme pracovat. A že ona si bude úvodní písničku představovat a my můžeme taky a časem pak skrze tu představu (nebo písničku? já už nevím) budeme vysílat k někomu energii. Pak zanotovala něco jako "Dobrý den, dobrý den, hodně světla přejem všem." a tvářila se u toho velice ezotericky. Poté zazvonila na gong, což mělo u všech dětí veliký úspěch. S tím gongem pak chodila od jednoho ke druhému a ptala se, jak se děti jmenují a jakou mají domácí přezdívku. Když jsem jí přiznala, že Bertíkovi někdy říkáme čert, zatvářila se silně zděšeně a jakžtakž byla schopná skousnout až čertíka (o tom, že když jde do tuhého, někdy Bertíka titulujeme i ďábel, jsem radši pomlčela). Následovaly celkem nevinné říkanky, básničky a písničky, ovšem hojně prošpikované různými moudry o léčivých dotecích, svatém Václavovi, důležitosti rytmu pro zdravý duševní vývoj a podobně. Celá seance byla zakončena zpěvem "léčivé písně" Rozvíjej se poupátko a harmonizačním cvičením pro obě mozkové hemisféry. Když po lekci něklik matek hrdě vytáhlo prsa, říkala jsem si, jak je dobře, že jsem do podobné společnosti nepřišla před rokem, když jsem toho svého ubohého novorozence krmila zlým sunarem. Zkrátka, sluníčkoví lidé mě děsí a když je ta sluníčkovost spojená ještě s mateřstvím, utíkám tak rychle, jak jenom můžu.

6 komentářů:

  1. :D:D:D "vyzařovala takovýten uvolněný radostný klid, který mě z nějakého důvodu zneklidňuje" přesně :D:D:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, co myslím-prostě modrá perla a tak :D

      Vymazat
  2. Přesně! Taky mám na to téma rozepsaný příspěvek. Na alternativce jsem moc málo ezoterik, na hlavní proud jsem moc divná. CO má dělat normální katolík s ekologickým myšlením fakt nevim:) Na běžné katolíky jsem totiž moc ekologická a na ekology moc katolická!!!! :) A to všechno se vynořilo až s dítětem..

    OdpovědětVymazat
  3. Já sdílím jejich touhu po lepším světě i duchovní zaměření, ale přesně tak: vodcať pocať :-) Společnost, ve které bychom museli povinně dětem přezpěvovat podobné písničky a zvyšovat vibrace a nesměli a nesměli občas něco umýt pod tekoucí vodou, by snad byla ještě horší než ta komerční. Tam aspoň můžem chtít co chceme, hlavně když platíme :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tekoucí voda je špatná? To se asi řeší až na druhé hodině, protože o tom nic nevím:)

      Vymazat