čtvrtek 2. ledna 2014

Letos jinak - domácnost

Ač na novoroční předsezvetí moc nevěřím, letos asi podlehnu. Jsem se svým životem dost spokojená (řekla bych, že víc, než kdy jindy), přesto ale vidím spoustu věcí, které by se daly vylepšit. Je toho opravdu hodně, ale začnu tím, co mě nejvíc bije do očí, tj. vlastní domácností. Nepovažuju se za špindíru, přesto ale musím přiznat, že občas postrádám řád a pořádek. Abych se ale nezahltila, vytknu si jen několik cílů.
1. Uklízet pravidelně
Jasně, tuhle jsem unavená, tamhle zase celý den venku, jenže pak se to kupí a kupí... Takže každý den si najdu čtvrt hodiny a situace se určitě zlepší. A aby to bylo ještě jednodušší, určím si přesně, co kdy:
pondělí: zalít kytky, utřít prach, umýt sporák
úterý: koupelna, WC
středa: zkontrolovat potraviny v ledničce a pečivo v chlebníku, oboje vyčistit, zalít kytky
čtvrtek: umýt sporák, zamést
pátek: umýt umyvadlo, zalít kytky, vymyslet jídelníček na další týden
(podlahy, žehlení a nádobí má na startosti muž)
2. Dobře plánovat jídlo
Zoufaství z toho, že nevím, co vařit, denodenní nákupy, nepříliš vyvážená strava. Impulzivní vaření podle toho, na co mám zrovna chuť, moc nefunguje, potřebuju prostě plán a řád. Pak nebudu muset každý den tahat do schodů kromě dítěte i tašku s nákupem, protože jednou týdně uděláme velký nákup a budu dokupovat jen to, co se kazí. (Pozn. nechávat několik jídel nenaplánovaných-dojídání zbytků, nečekaná návštěva restaurace, akutní chuť na něco konkrétního)
3. Vařit s Bertíkem
Tohle je pro mě výzva. Dosud jsem obvykle zbaběle začínala vařit až večer, kdy se Bertíkovi věnoval muž, nebo už spal, jenže tím jsem se připravovala o vzácné celorodinné/manželské chvilky. Musím se smířit s tím, že mi pravděpodobně bude Bertík viset na noze a dožadovat se mé plné pozornosti, kterou mu zrovna nebudu moct poskytnout, ale věřím, že si zvykne, naučí se zabavit sám (což teda umí, ale nedělá, když potřebuju) a nakonec to bude ku prospěchu všech.
4. Omezit spotřebu masa
Vegetarián se ze mě asi nikdy nestane, ale i tak bude z etického, finančního i chuťového hlediska přínosné rozšířit si obzory a místo masa častěji vařit luštěniny nebo zeleninu. Receptů jsou všude mraky, nemůžu se na nic vymlouvat.

Když si to tak po sobě čtu, není toho moc a nevypadá to nijak nereálně. Přesto, kdyby se mi podařilo plnit vše výše uvedené, žilo by se mi (resp. nám třem) v naší domácnosti líp. Držte mi palce:)
PS: za inspiraci vděčím tomuto blogu 


1 komentář:

  1. Jo, jo, dokud si to člověk nenapíše černé na bílé, tak se nedaří a nedaří. Také jsem systematický člověk a při mém hubnoucím období mě výslovně baví to zapisování hodnot snědeného jídla do tabulky. A protože jsem i dost zvědavá, baví mě i to, když si člověk zase osvěží, kolik co tak obsahuje těch kalorií :-) Nejhorší ale je, že často stačí se párkrát podle plánu nezařídit, a on se rozpadne. Ale vzpomínám, že jsem kdesi četla motivační plán - udělat si tu tabulku, co kdy, a každý den odškrtávat. Je jedno, že někdy neodšrtneš, zkusíš to zas prostě další den. Když je tabulka třeba na měsíc, ten měsíc by to člověk vydržet mohl. A prý na změnu zvyku člověk potřebuje nějakých 22 dní.

    OdpovědětVymazat