neděle 2. března 2014

Týden malých radostí: 24.2.-2.3.

Sebevrah v Rokoku. Viděla jsem už i lepší kusy, ale tentokrát šlo hlavně o to, vypadnout někam večer jen ve dvou.
Pondělí: Bertík dostal od naší přísné fyzioterapeutky pochvalu, že prý všechno vypadá dobře (teda, nebyla by to ona, aby si nějakou drobnost nenašla, ale vcelku nic moc nenamítala).
Úterý: Přestože jsem se toho bála, zvládla jsem odběr krve za Bertíkovy přítomnosti. Seděl mi na klíně a byl z toho tak paf, že zapomněl jíst piškoty, kterých jsem s sebou pro jistotu měla snad půl pytlíku.
Středa: Naše poslední cvičení ve skupině "lezoucí děti", příště už půjdeme mezi 1,5-2,5roční. Je fakt, že už nějakou dobu tam byl Bertík o hlavu vyšší než ostatní, tak mezi staršími nebude tolik vyčnívat (on je asi vážně velký).
Čtvrtek: Bertík poprvé vyzkoušel svůj nový talířek s Krtečkem. Líbil se mu tak moc, že jídlo odhrabával na okraje, aby na svého oblíbeného hrdinu viděl :) A muž mi jen tak přinesl kytku.
Pátek: Večer jsem se vypravila na skautskou-dámskou jízdu. Bylo to super neřešit chvíli děti, ale místo toho drby, veselé historky a staré vtipy, které by nezasvěcenec nikdy nepochopil.
Sobota: Bertíka jsme svěřili přes noc do péče mých rodičů a téměř po dvou letech spolu s mužem zašli do divadla. Hra byla celkem nenáročná a vtipná a přestože závěr byl poněkud prvoplánový, byla jsem ráda, že se zas můžu cítit kulturně.
Neděle: Bertík zvládnul svou první noc bez maminky! Jsem na něj hrdá a dost se mi ulevilo, protože koncem měsíce se chystáme bez něj na čtyři dny do Berlína.

Žádné komentáře:

Okomentovat