čtvrtek 10. dubna 2014

Co dítě doopravdy potřebuje a co je jen reklamní trik?

Každý soudný rodič ví, že malé dítě vážně neocení značkové oblečení, designový nábytek a předražené superhračky. Jenže, kde je ta hranice mezi tím, na čem se dá s klidným svědomím ušetřit a tím, kde je lepší na peníze tolik nehledět? Když jsem vybírala výbavičku pro Bertíka, měla jsem celkem jasno. Chci kvalitní ergonomické nosítko, látkovky se taky nevyplatí kupovat ty nejlevnější, ale jinak většinu věcí klidně z druhé ruky za pár korun. Jenže další rozhodování o tom, kolik nás naše dítě bude stát, přišlo záhy. Už v porodnici jsem si totiž musela vybrat, jaké mu budeme dávat umělé mléko. Co se týká této problematiky, byla jsem nepopsaný list, vůbec jsem netušila, jaké existují značky, jak se to připravuje, ani kolik to stojí, takže když se mě sestra zeptala, jestli to bude Beba nebo Nutrilon (a řekla, že je to celkem jedno, protože stejně každému miminku vyhovuje něco jiného), řekla jsem, že třeba Beba. Asi hlavně proto, že se mi víc líbil ten název. Po dvou měsících ale začal Bertík hodně blinkat, tak mě napadlo, že zkusíme jinou značku. A už to tu bylo-jaktože některá je dvakrát dražší než jiná? Prostudovala jsem pár diskuzí na internetu a rozhodla se koupit to mléko, o kterém matky tvrdily, že po něm děti neblinkaly. Shodou okolností to bylo to nejlevnější, které v obchodě měli, takže když jsem si ho poprvé dávala do košíku, měla jsem trochu nepříjemný pocit, že na svém děťátku šetřím a nechci mu dopřát to nejlepší. Ale Bertíkovi zachutnalo a přestal zvracet, takže jsem pochopila, že to možná není o tom, jaký výrobek je lepší a jaký horší, ale o reklamě a právě tom pocitu provinilosti, který novopečeným matkám nedovolí škudlit. Ovšem tenhle problém se táhne dál. Momentálně řešíme koupi nové dětské postele (aby se ta miminčí uvolnila pro dalšího nájemníka) a k tomu patří i vybírání matrace. Něco málo jsem si o tom přečetla a došla k názoru, že by asi měla být z kokosu a pohanky. Nadhodila jsem to muži, ale ten se na to moc netvářil, že prý on celé dětství spal na obyčejném molitanu a nijak ho to nepoznamenalo. Může to být jen módní výmysl? Upřímně řečeno, nevím. Jenže co když se časem ukáže, že má Bertík problémy se zády? Určitě bych si vyčítala, že jsem mu koupila jen molitan, když se dneska tvrdí, že něco jiného je lepší. A matrací to zdaleka nebude končit. Je mi jasné, že tahle snaha rozlišit, co je jen reklamní masáž a co skutečná potřeba, se potáhne dál a dál a určitě to nebude časem jednodušší. Sice už nebudu muset čelit srdceryvným plakátům s hesly typu "Jen naše mléko zajistí zdravý vývoj vašeho dítěte", ale bude se zvyšovat sociální tlak na to, co bych měla svým potomkům dopřát. Takže musím vybírat. Kvalitní boty-jasně. Funkční oblečení-je fajn, ale asi bez něj přežijeme. Plavání-zkusili jsme ho, líbilo se nám, ale nutné není. Cvičení-zábava, bez které se dá žít, ale proč ne. Různé "vzdělávací" kroužky (ano, existuje celý systém vzdělávání mimin a malých dětí)-věřím tomu, že tyhle programy dítě rozvíjí, ale ani bez nich se z potenciálně inteligentního jedince nestane nesvéprávný zabedněnec. Hudebka, výtvarka, sporty, cizí jazyky, soukromá školka a škola, oslavy narozenin, vlastní počítač a mobil, samostatný pokoj pro každé dítě, kapesné, dovolná u moře, zahraniční studijní pobyty a tak dále a tak dále. Pokud se naše rodinné příjmy výrazně nezvýší, nejspíš nebudeme schopní dát našim dětem úplně všechno (už jen proto, že bychom rádi nezůstali u dvou, takže náklady budou zase vyšší). Ale i kdybychom mohli vždycky koupit všechno, o čem si myslíme my, děti nebo někdo z našeho okolí, že je to fajn, asi bych to tak nechtěla dělat. Myslím totiž, že je dobré zamýšlet se nad tím, jestli určitou věc dítě skutečně potřebuje, nebo se mi tu představu jen snaží vnutit média a moje okolí. Zážitky, vzdělávání a všeobecný rozvoj dítěte jsou samozřejmě cenné, ale skromnost a umění být spokojený s tím, co mám, jsou podle mě také důležité životní hodnoty, na které se ale v současnosti poněkud zapomíná.

3 komentáře:

  1. Jojo, v podstate souhlasim. Na reklamni triky neverim uz jen proto, ze jsem delala v marketingu a reklamce:) Na nekterych vecech neco urcite je (prvni boticky atd.), ale predrazene hracky aj. mi prijde moc. Ovsem nevim, jak to jednou tomu diteti budu vysvetlovat, kdyz vsichni ostatni deti to budou mit a on aby jediny to nemel??? Kdyz si vzpomenu na sebe, kdyz prisly do mody walkmany, Barbie (v nejakym tom 89 roce) a pak Martensky ....Mno, jsem na sebe zvedava, jak se s tim poperu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, to bude asi složité. To je ten problém, že budu muset řešit, jestli je lepší, aby moje dítě bylo mimoň a nebo mu koupím něco, s čím vnitřně nesouhlasím jen proto aby zapadlo :/

      Vymazat
  2. To je a bude rozhodně těžký úkol a je fajn, že nad tím takhle přemýšlíš. Je jasné, že čím budou děti větší, tím bude složitější se s tím poprat a domluvit se s nimi... :) Držím palce! (nám všem;-))

    OdpovědětVymazat