úterý 1. dubna 2014

Zážitky z Berlína

Upřímně řečeno, bylo mi dost jedno, jestli pojedeme do Londýna, Lisabonu nebo Berlína. Hlavní smysl tohoto výletu nebyl v obcházení památek, ale v tom přežít a užít si čtyři dny bez dítěte. Poprvé a snad ne zároveň naposledy. Ráno před odjezdem jsem ani nemohla dospat a byla celá nesvá. Jak to všichni vzládneme? No, nebudu vás napínat-šlo to výborně. Já s mužem jsme si po dlouhé době užívali, že můžeme vstávat, jíst, odpočívat a nerušeně si povídat kdy chceme, že nikdo z nás netlačí kočárek, takže můžeme venku chodit ruku v ruce, že celou noc nás nic neruší a vůbec že jsme prostě jen sami dva. Podle všech zpráv i fotek si Bertík pobyt u babičky a dědy užil taky hezky, prý brečel jen když se bouchnul nebo byl unavený (na což má samozřejmě nárok), projevy stýskání nebyly zaznamenány a péče o něj byla míň náročná, než se zpočátku zdálo. Dokonce i náš příchod za ním byl úplně v pohodě. Trochu jsme počítali s tím, že se k nám nebude znát a dá nám vyžrat, že jsme ho opustili, ale opak byl pravdou. Jen co se malinko rozkoukal, začal se s námi mazlit, smát se, předvádět, běhat a všemožně dávat nejevo radost z toho, že jsme zase všichni spolu. Až na ne úplně ideální počasí (ale to nám zas tak nevadilo) bylo všechno super a já něco podobného vřele doporučuju každému, kdo má malé dítě!
A teď už vím, že až pojedu do porodnice, nemusím si dělat starosti o to, co si beze mě Bertík těch pár dnů počne.

2 komentáře:

  1. Paráda, že jste si to užili a Bertík to bez problémů zvládl, je šikovnej! Taky jsem dostala chuť si někam zajet, ale zatím bych se ještě neodhodlala B. prarodičům nechat - ač vím, že by se jí u nich dostalo té nejlepší péče. No, moje blbost:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě k opuštění dítěte psychicky pomohlo to, že už jsem měla vyzkoušené, že aspoň jednu noc v cizí péči přežije :) Přeju hodně odvahy k tomuhle kroku-stojí to za to!

      Vymazat