úterý 22. července 2014

Ještě nerodím...

...jak by se mohlo zdát podle toho, že už jsem docela dlouho nic nenapsala. A bohužel musím přiznat, že ten předporodní klid a pohoda mě díky návštěvám porodnice opustily. Několikahodinové čekání na cokoli a poněkud nejasné zprávy o tom, jestli je všechno v pořádku a já budu moct rodit normálně. Ultrazvukové přeměření jizvy ukázalo, že má v nejužším místě jen 2mm, což je prý hraniční a taky to vypadá, že je miminko až moc malé (až do téhle chvíle bylo vždy o týden menší, než by podle tabulek mělo být, ale teď je o tři). Na jednu stranu se nechci nechat semlít současným stavem českého porodnictví a jeho tendencemi k přehnané opatrnosti, na druhou ale nehodlám zbytečně hazardovat a vzhledem k tomu, že jsem laik, musím lékařům přecejen věřit. Takže se chvíle optimistického naladění a důvěry ve vlastní intuici střídají s okamžiky, kdy bych se na všechny svoje porodní plány nejradši vybodla a šla si lehnout na operační stůl. Snad budu mít víc jasno po páteční kontrole, kde si mě vezme do parády sám pan primář.
Ach jo, proč musí být ty konce těhotenství tak psychicky náročné?

Žádné komentáře:

Okomentovat