sobota 20. září 2014

Konec šestinedělí

Včera uplynulo šest týdnů od Prokopova narození. Je neuvěřitelné, jak rychle to uteklo a jak moc se za tu dobu změnil. Z malinkatého novorozence, co většinu dne prospí, se stalo aktivní miminko, které pozoruje lidi i hračky, snaží se držet hlavičku a dokonce mě už i oblažilo vědomým úsměvem. Přibral skoro 1,5kg a vyrostl 6cm. Přes den pořád docela dost brečí, ale v noci spí obvykle velice dobře (vydrží i 6 hodin bez jídla). Kočárek na něj nefunguje jako dokonalý uspávací prostředek, ale je ochotný ho akceptovat. Šátek nebo Manduca se těší větší oblibě. A z čeho mám velkou radost je to, že Prokůpek a Bertík o sebe navzájem jeví čím dál větší zájem. Rádi se pozorují, Bertík Prokopovi dává dudlík, hladí ho, občas mu dá pusu, směje se, když se na něj Prokůpek dívá, komentuje, jaké má na sobě oblečení a hlavně zatím se nezdá, že by nějak výrazně žárlil. Já už se cítím dobře, pořád se sice nenacpu do žádných svých kalhot (nepočítám-li ty pyžamové), ale všichni mi tvrdí, jak vypadám skvěle. Péče o dvě děti je sice chvílemi dost náročná, ale už jsem si na to zvykla a více méně to zvládám. Vlastně se dá říct, že je to lepší, než jsem čekala. Mám z těch našich hošíků radost :)

Žádné komentáře:

Okomentovat