středa 1. října 2014

Chybí mi čas


Vzácná chvíle-přestože jsou oba vzhůru, ani jeden se nedožaduje mé pozornosti
Narozením druhého dítěte nabral můj život takovou rychlost, že vůbec nic nestíhám. Uklízet, pořádně uvařit, vyřizovat věci, které nejsou životně důležité, dělat s Bertíkem něco zajímavého, sledovat, jak se Prokůpek mění... Moje vize o dokonalé matce, maželce a hospodyňce jsou pohřbené pod nánosy špinavého prádla a neutřeného prachu. Od rána do večera se nezastavím, lítám od jedoho k druhému a jsem ráda, když se naobědvám ještě před večeří. Přesto mám pocit, že to není zas tak hrozné, jak mě všichni strašili a že vlastně je v mých silách to zvládnout. Domácnost sice většinou vypadá dost otřesně, ale zase o to víc si pak cením chvíle, kdy je umyté umyvadlo, prázdný dřez a čisté prádlo srovnané ve skříních. Mrzí mě spíš to, že si opravdu těžko najdu chvíli na to, abych dělala něco pořádného s Bertíkem. Samozřejmě mi asistuje u všeho od zalévaní kytek přes mytí záchoda až po přípravu suši (upřímně, občas bych to radši udělala sama), ale na čtení knížek nebo třeba kreslení mi většinou moc času nezbyde. Na jednu stranu to zas tak nevadí, protože Bertík dokáže být dost samostatný, takže si buď nějakou zábavu najde sám a nebo se přidá ke mě, ať už dělám cokoli. Ale na druhou stranu mám v hlavě tolik plánů a nápadů, co všechno bychom spolu mohli dělat! Jenže k tomu se buď vůbec nedostanu nebo sice něco rozděláme, ale po pár minutách se začne pozornosti dožadovat taky miminko. Snad se mi podaří Prokůpka pravidelně jednou týdně na pár hodin svěřit některé babičce nebo jinému ochotnému hlídači. Cítím totiž, že pro Bertíka nemám tolik času, kolik bych chtěla a ačkoli on nevypadá, že by s tím měl zásadní problém, mě to trochu vadí.

2 komentáře:

  1. Toho se taky bojím, že až tu bude mimino nebudu mít najednou tolik času na Eliho.... Na druhou stranu, my doma najeli na systém společného večerního vaření. Tj. že vaříme den dopředu a s manželem. Přes den mám aspoň o jednu povinnost méně. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se k vaření taky dostanu až večer, obvykle ale až ve chvíli, kdy děti spí. Nevýhodou je, že v tu dobu jsem většinu děsně unavená, takže nezbývá energie na žádné zajímavé kulinářské výtvory...

      Vymazat