úterý 27. ledna 2015

Miminko

Přiznávám, že Prokopovi tady na blogu moc prostoru zatím nevěnuju. Je to tím, že většina aktivit, které s ním dělám, je tak jednoduchoučká, že nemá moc smysl se o nich rozepisovat, a pak taky tím, že je skoro pořád hodný, nejsou s ním žádné větší problémy, tutíž nic k řešení:) Ale to miminkovské období tak strašně rychle utíká, že bych přecejen čas od času mohla zachytit tu atmosféru...

Roste nám před očima. Nemám sice jeho aktuální míry, ale zdá se mi, že poslední dobou se zvětšil na všechny strany.
Už víc jak dva týdny se umí otočit na bříško. Občas se překulí i zpátky na záda, ale zatím to asi není úmyslné.
Je neuvěřitelně roztomilý. Směje se na všechny, kdo se na něj jen podívají, na tátu dokonce i když je k němu otočený zády.
Bertík je stále jeho velký idol. Stačí, aby byl někde poblíž, a žádnou další zábavu už nepotřebuje.
Přestaly ho bavit chrastítka, rád si hraje s mašinkou, kterou kdysi dostal Bertík, měkkými knížkami a pak samozřejmě se vším možným, co nejsou hračky. Oblíbené je zrcadlo nebo třeba botička.
Líbí se mu zpívání a když mu někdo cvičí rukama a nohama.
Pořád spí s námi v posteli. Miluju tu chvíli, když si vedle něj večer lehnu, dívám se na tu jeho dokonalou tvářičku, čichám jeho vůni a chytím ho za ruku. Nic víc ke štěstí nepotřebuju.

2 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Skoro se ti to neodvažuju napsat :) Spí fakt dobře-většinou od 7 do 6 (teda, budí se spíš o trochu dřív).Pokud se večer pořádně nají, tak vydrží spát až do rána, občas ho musím kolem čtvrté nakrmit. No, nestěžuju si ;)

      Vymazat