čtvrtek 23. dubna 2015

Jsem teta

Přestože máme s manželem dohormady pět sourozenců, dlouho jsme byli jediní, kdo měl dítě. To se ale před týdnem změnilo, protože jednomu z mých bratrů se narodila dcera. Je krásná a tak malinká! Vůbec nemůžu uvěřit tomu, že před pár měsíci byl Prokop taky takový. A co teprve Bertík! Ty děti tak strašně rychle rostou, až mi to přišlo líto. Miminkovské období uteče, člověk ani neví jak. V jednu chvíli držíte v rukách tříkilový uzlíček, který na vás mžourá, v zápětí už váží třikrát tolik, směje se na celé kolo a pokřikuje "tátatatata", a najednou kolem vás běhá samostatný malý člověk, který má na všechno vlastní názor. A to radši ani nemyslím na to, že se ani nenadějeme a povedeme děti do školy, půjdeme na jejich maturitní ples a svatbu. Kéž by to šlo všechno trochu zpomalit, aby byl čas nejen na všechny ty každodenní starosti, ale i na to všechno si to pořádně užít a prožít...

1 komentář: