neděle 17. května 2015

Období destrukce

Bertík přinese, Prokop rozhází...
To, že je možné se plazit, objevil Prokop už před několika měsíci, ale moc toho poznatku nevyužíval. Radši se pro hračku/jiné lákadlo natahoval, co to šlo, a plazení si nechával až jako poslední možnost (i tak to bylo vždy jen o kousek). Ale asi před třemi týdny se něco zlomilo a od té chvíle je k nezastavení. Zdánlivě se pohybuje pomalu, ale stačí se na chvilku podívat pryč, a najednou ho člověk najde na úplně jiném místě, než by čekal. Jede jako bulduzer-jistě a nekompromisně. A stejně jako buldozer za sebou zanechává spoušť, podle které lze snadno a přesně určit, kudy a kam lezl. Z jeho nové dovednosti máme samozřejmě všichni radost. My rodiče se dmeme pýchou, jak máme šikovné dítě, a Bertík se může uchechtat, když Prokopův pohyb nějak vtipně okomentujeme nebo když ho sám napodobuje. Ale má to i své nevýhody. 1) Najednou je všude neuvěřitelný nepořádek. S Bertíkem tvoří sehranou bordelizační dvojku. Zatímco Bertík se stará o přesun věcí z místnosti do místnosti, Prokop všechno rozhazuje, vyhazuje, oslintává, okusuje, trhá a jinak demoluje. Šlápnutí na autíčko nebo kostku lega na nečekaném místě a vytváření cestiček, aby bylo vůbec možné projít, je na denním pořádku. 2) Prokopovy a Bertíkovy představy o zábavě jsou často dost protichůdné. A tak od rána do večera poslouchám Bertíkovy více nebo méně zoufalé a naštvané poznámky o tom, co mu Prokop zase provedl. "Popo bourá koleje! Krtka ne! Mašinku ne! Popo, nech to! Popo, nepapej knížku! Popo zničil koníčka! Popo kouše botu!" a tak dále a tak podobně. Ale jsou chvíle, kdy mě Bertík překvapí. Třeba si složí puzzle, ke kterému se hned přilazí Prokop a začne ho rozebírat. Místo fňukání a odhánění ale pronese: "Popo malej, umí bourat. Bertík velkej, umí stavět." a zatímco na jedné straně Prokop obrázek rozebírá, na druhé ho on celkem v klidu zase skládá. Doufám, že takových světlých okamžiků bude víc a víc, jinak budu mít z toho kňourání brzo díru v hlavě.

Žádné komentáře:

Okomentovat