středa 23. září 2015

Povídáme si

V posledních týdnech a měsícich udělali oba naši chlapečci obrovské pokroky v mluvení. Z Bertíka sice cizí člověk nedostane ani slovo, zato doma povídá skoro pořád. A jeho vyprávění dává čím dál větší smysl :). Ve většině případu už o sobě mluví v první osobě, docela často sám do sebe poděkuje nebo poprosí a občas z něj vypadne nějaká ta dětská perla. Třeba v historické tramvaji se podivoval, že "tramvaj má jenom jedno dveřo". Nebo Prokop hodně dlouho spal a já jsem směrem k manželovi pronesla, že je snad mrtvej. Pak jsem viděla Bertíkův zděšený výraz, tak jsem mu rychle vysvětlila, že to byla legrace a Prokop samozřejmě mrtvej není. Bertík si to chvíli rovnal v hlavě a pak řekl, že "Popo je trochu živej, trochu mrtvej". Výslovnost stále dost pokulhává, takže jsme začali chodit na logopedii. Bertík překvapivě hodně spolupracoval (dokonce i mluvil!) a paní logopedka usoudila, že se jedná jen o opožděný vývoj řeči a mělo by se to časem srovnat. Dostali jsme za domácí úkol procvičovat jazyk, což je prima zábava nejen pro Bertíka, ale i pro Prokopa, který se vždycky rád přidá. Když už jsme u Prokopa, tak ten taky povídá celý den. A neustále rozšiřuje svoji slovní zásobu. Pojmenovává osoby (máma, táta, Popo), umí předvádět spoustu zvířat, říká, co se kolem něj děje, co chce nebo co dělá (mňam, ham, bum, bác, plác, ťap ťap, bubu-kuk, paci paci, kde je?, ťuk ťuk...), pokaždé, když slyší zvony, okomentuje to a předvede (bim bam a kývá hlavou), líbí se mu obrázky miminek a batolat (nadšeně říká "děti"), perfektně umí "ne ne" (buď že něco nechce nebo si sám něco zakáže-např. míří s dřevěným kladívkem k prosklené skříňce a těsně před ní se zastaví, zakroutí hlavou a řekně si "nenene") a protože má Bertíkovu výchovu, už taky miluje všechna světla ("lampa", "svítí"). A do toho samozřejmě ještě přidává obrovské množství dalších zvuků a slabik, kterým moc nerozumíme. Často si při hraní něco komentuje nebo nám cosi vypráví (obvykle po probuzení-že by říkal, co se mu zdálo?). Nesmím zapomenout taky na Krtka, kterého s Bertíkem svorně oslovují "tete" a na nové bačkůrky, které si hned oblíbil a chce je mít pořád na nohách ("batu"). Mě tohle jejich povídání hrozně baví a mám z něj obrovskou radost, protože ta dlouhá doba, kdy Bertík jen řval, říkal "ťa" a ukazoval, byla pro všechny dost frustrující, takže jsem ráda, že ji máme za sebou a navíc, že s Prokopem pravděpodobně nic takového nehrozí.

3 komentáře:

  1. Magdi, na tu logopedii jste začali chodit z vlastní iniciativy nebo přes pediatra nebo jak to chodí? Co se tam dělá? B. by podle mě taky potřebovala, mele ostošest, ale spousta hlásek jí dělá problém. Ale vůbec netuším, jestli by s někým cizím byla ochotná mluvit...

    OdpovědětVymazat
  2. Dostali jsme doporučení od pediatra (řešili jsme to na tříleté prohlídce). Zatím jsme tam byli jen jednou, bylo to takové oťukávání-logopedka zkoumala, jestli Bertík rozumí (jak co se týká sluchu tak i významu), povídali si o zvířátkách na obrázcích, cvičili jazyk a tak. My jsme tam šli kvůli tomu, že Bertíkovi často nerozumím ani já, hodně hlásek vůbec neříká (ani se o to nepokouší), systematicky vynechává některé předložky a spojky, často tvoří věty se špatným slovosledem atd., takže jsme chtěli vědět, jestli to je v pohodě. Kdyby jenom šišlal, asi bych to neřešila, i ta logopedka mi řekla, že na výslovnosti se dá pracovat až tak se čtyřletým, dítětem. Jinak, taky jsem nečekala, že jí vůbec něco řekne, ale asi na to měla talent nebo nějakou tajnou fintu, protože takhle mluvit s cizím člověkem jsem ho ještě neviděla. Tak přeju hodně úspěchů!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! A ať to Bertíkovi jde a baví ho to:)

      Vymazat