neděle 18. října 2015

Organizovat nebo nechat žít?

Před nějakým časem jsem se stala členkou jedné inernetové skupiny, která řeší vše kolem Montessori. Nacházím tam neuvěřitelné množství inspirace a nápadů, co všechno se dá s dětmi dělat. Často žasnu nad tím, jaké aktivity jsou maminky schopné a ochotné pro svoje děti připravovat. Moc se mi líbí představa, že i naši kluci by měli k dispozici takovou spoustu podnětů a činností, které by je všestranně rozvíjely. Jenže všechny tyhle krásné věci vyžadují určitý čas na přípravu. Někdy kratší, jindy delší, ale samo se to neudělá. S chlapečky za zády se toho moc připravovat nedá a když spí, nemám už energii ani chuť dělat cokoli, co není nezbytně nutné. Takže sem tam se pro něco nadchnu a předložím jim nějakou zajímavou novinku, ale většinu času je nijak neorganizuju, nic jim nevymýšlím, a nenabízím. Na jednu stranu se kvůli tomu cítím lehce provinile, protože kluci rostou jak dříví v lese (Bertík teda jen částečně - ve všední dny mu dopoledne nabízí dost aktivit školka) a navíc vidím, co všechno by se třeba mohli naučit, kdyby měli ty správné podněty. Na druhou stranu mě ale taky nadchla ústřední myšlenka knihy Líný rodič - tedy, že uděláme nejlíp, když prostě necháme děti na pokoji. Bertík s Prokopem si očividně zábavu najdou i bez mé asistence a myslím, že i tak se zdárně rozvíjejí. Ještě pořád jsou v tom věku, kdy se neumí nudit a pokud je nenaučím, že musí čekat, až jim nějakou zábavu předložím já, věřím, že i v budoucnu si budou umět poradit  bez mého vedení. Navíc jsem přesvděčená o tom (nebo se tím aspoň utěšuju), že děti samy nejlépe ví, co a kdy se potřebují naučit a procvičit a podle toho si intuitivně vybírají aktivity, tím pádem mým jediným úkolem je jim k tomu poskytnout bezpečný prostor a pak jim uhnout z cesty. Takže doufám, že ikdyž doma nemáme stohy zalaminovaných obrázků, hromady na táccích pečlivě připravených aktivit nebo všelijakých rozvíjejícich hraček, chlapečci mou leností nijak nestrádají. A možná že naopak hadr, vysavač, pár kaštanů, starý hrnec a rozbitý šlehač, což jsou jejich neojblíbenější "hračky", jim prokážou ještě lepší službu. Nebo ne? Jak to máte vy - vodíte děti do kroužků, chystáte jim aktivity a pomůcky nebo je necháváte, ať se o svou zábavu postarají samy?

2 komentáře:

  1. Jsem líná rodička :D na laminovací aktivity se časem chystám, ale chystání věcí na tácky apod. ani neumím, ani mě nebaví. Ale nehodlám si to vyčítat, myslím, že je fajn jednak, že si s dětmi čtu, stavím, posílám autíčka... a především taky to, že je nechám zabavit se samy. Protože nějaký rozvoj jemné motoriky, učení písmenek nebo cokoli, to se stejně časem naučí, ale když si nebudou umět samy hrát, to už nedoženou :)

    OdpovědětVymazat
  2. Čtu to tu až potom, co jsem ti napsala mail, jak jsem to v něm naťukla. B. má trochu problém se zabavit sama a já si s ní moc jen tak hrát neumím, tak sem tam nějaké "aktivity" děláme - proto, že mě tohle baví, je to "náš čas"... Ale je to jen chvilka z celého dne, říkáme tomu, že si děláme školku a jinak to nechávám na ní. To Z. roste jako dříví v lese úplně:)

    OdpovědětVymazat