pátek 27. listopadu 2015

Eko matka

Tak jo, je načase si to přiznat. Stala se ze mě jedna z těch alternativních eko bláznivek. Teda, mě nic z toho, co dělám, nepřipadá zvláštní, ale když se dostanu do střetu s mainstreamem, tak se nestačím divit, co všechno se dneska pravděpodobně považuje za normální. Třeba v neděli jsme byli pozvaní na "rodinný brunch" do docela nóbl restaurace. Některé výjevy z téhle akce pro mě byly dost divné. Malé děti s talíři plnými hranolek a smažených kusů masa. Dětské písničky zazpívané šmouly (proč?). Klauni tak hluční, že se z nich Bertík rozbrečel. Agresivní zábava, která nesloužila k tomu, aby děti nechaly v klidu najíst dospělé, ale naopak veškerou konverzaci znemožňovala. Dětské šampaňské tekoucí proudem... Jak budou děti růst, podobných situací asi bude přibývat. Televize, mobily, sladkosti, dovolené u moře a na horách, obrovské hromady dárků pod stromečkem (které tam navíc nosí Ježíšek), fast foody, počítačové hry, náboženství... Témat, na která mám jiný názor než většinová společnost, asi nebude málo. Ještě si nejsem úplně jistá, jak se s tím vypořádat - jestli si umanutě stát za svým a riskovat, že naši kluci budou za exoty nebo ustoupit a dělat něco, čemu nevěřím. Nejspíš bude potřeba každou věc posoudit zvlášť a taky doufat, že aspoň část toho, o co se snažíme, do sebe už vstřebali a sami budou schopní dělat rozumné volby. A když ne, tak to dokázat přijmout.

1 komentář:

  1. Myslím,že eko matek je čím dál víc..a Eko dětí několikrát tolik :)

    OdpovědětVymazat