středa 18. listopadu 2015

Jeden den

Nedávno jsem u několika blogerek (to slovo zní tak strašně divně) viděla hezký nápad. Jeden den si fotit a dokumentovat vše, co se děje. Přišlo mi to jako skvělý způsob, jak zaznamenat všední realitu a možnost v budoucnu porovnat to, co bylo a to, co je. Tady je jeden takový obyčejný den, který jsem prožila minulou středu.

asi 6:00
Prokop se budí, muž vstává, dává mu mléko, Bertík u toho asistuje, já se ještě povaluju v posteli.


6:20
Přichází ke mě Bertík, tahá mě z postele. Vstávám, přebaluju Prokopa (poté, co vykonal potřebu do nočníku), dávám vařit vodu na těstoviny k obědu a na čaj. Bertík si sedá ke stolu a vytrvale opakuje "Mámo, chleba!".
Snídáme-dnes domácí kváskový chleba a avokádovou "nutellu" nebo med. Bertík mléko, já a muž černý čaj, Prokop ovocný dětský.
Oblékám Bertíka, sebe a Prokopa. Chystám manželovi oběd do práce.


7:30
Manžel s Bertíkem odcházejí do školky a do práce, dnes trošku později než jindy. Připravuju svačinu pro sebe a pro Prokopa, oblékáme se ven.

 



8:00
Odcházím s Prokopem ven, dneska je objednaný k zubařce. Při příchodu do čekárny mě zděsí to množství lidí, naštěstí jdeme na řadu hned. Prokop moc nespolupracuje, ale díky vydatnému křiku se mu nakonec zubařka do pusy podívá. Dostane obrázek myšky a jen, co se za námi zavřou dveře ordinace, je zase v pohodě. Venku k pobavení všech kolemjoudích hezky ťape a zdolává obrubníky, pak jdeme na nákup do drogerie.

10:00
Prokop usíná v kočárku v tramvaji.

10:10
Jsme doma, dávám kočárek s Prokopem na balkón, vybaluju nákup, uklízím myčku, myju umyvadlo a vanu, vyřizuju maily a nějaké platby.


10:50
Prokop se (už) probouzí. Přinese mi knížku Hrubínových básniček a tak si čteme a prohlížíme obrázky. Hrajeme si s kostkami, stavíme koleje a jezdíme s vláčkem.




11:30
Obědváme-těstoviny s boloňskou omáčkou. Po jídle se Prokop činí na nočníku, pak se oblékáme.

12:00
Jdeme pro Bertíka do školky.

12:15
Jsme ve školce, vyzvedávám Bertíka, jdeme na chvíli na hřiště, pak na nákup. Cestou z obchodu si Bertík vyškemrá ještě jedno "hřiště" (plácek s prvky pro cvičení a posilování), kde oba dva vesele řádí.

14:10
Jsme doma, vybaluju nákup, s oběma kluky si hrajeme s vláčky, dáváme si svačinu (já a Prokop bílý jogurt, Bertík "čokoládový"=bílý jogurt s karobem a datlovým sirupem).




15:00
Namáčím mák na makovec (podle Kuchařky ze Svatojánu), Bertík se chce pomazlit a tak se chvíli všichni tři válíme na posteli, Bertík si hraje na kravičku, bučí a dává mi přitom pusinky, Prokop po nás leze a chechtá se tomu.
Uklízím část spíže, Bertík mi asistuje, Prokop pobíhá po bytě. Říkáme si s Bertíkem básničky z logopedie (na jeho vlastní přání), dávám prát plíny, uklízíme koleje, vařím oběd na zítra (cizrnové karí). Dělám těsto na makovec, dávám ho do trouby. Společně s ním peču i brambory k večeři.

 16:45
 Dávám vyprané pleny do sušičky, opět si říkáme básničky a děláme hříčky z logopedie.


17:30
Manžel se vrací z práce (dneska o trošku dřív než obvykle), děti ho nadšeně vítají a hned se na něj vrhají. Já jim přapravuju večeři-brambory ještě nejsou úplně měkké, takže dostanou chleba s mrkvovou pomazánkou (=jen nastrouhaná mrkev s lučinou).

17:45
Kluci večeří.

18:00
Napouštím vodu do vany, svlékám Prokopa, Bertík to zvládá sám. Koupou se. Dávám Prokopovi mléko, dneska je hodně unavený, tak už ho netrápím čištěním zubů, protože by se stejně nenechal a rovnou ho dávám do postýlky.

18:30
Jakmile Prokopa položím, bere si dudlík a během pár vteřin spí. Bertík si čistí zuby, nechá si od táty přečíst pohádku z Hrubínova Špalíčku pohádek, rozloučí se se mnou, lehne si s tátou do postele a usíná. Já zatím uklízím zbytky ze stolu a dodělávám večeři pro dospělé.


19:00
Bertík spí. Večeříme-pečené brambory s máslem a tvarohem (to bych mohla jíst každý den). Vyndávám pleny ze sušičky a rozvalím se na pohovce se čtečkou. Asi hodinu si čtu Sophiinu volbu, pak se sprchuju.

22:00
Muž jde dneska spát brzo, já ještě nejsem unavená a tak na internetu hledám vánoční dárky, čtu si blogy atd.

22:15
Bertík brečí. Jdu za ním, přikryju ho, pohladím a on překvapivě spí dál.

22:45
Čtu si kousek z Bible a pak jdu spát.


2 komentáře:

  1. Pane bože, malý dítě usínající v šest a velký v sedm... a já myslela, že Vikoušova osmá a Bibiny devátá jsou ještě docela slušný...!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, v tomhle jsou fakt zlatý. Ikdyž většinou to oba svorně zabalí "až" lehce po sedmé.

      Vymazat