pátek 13. listopadu 2015

Prokop - rok a čtvrt

Prokopovi je právě 15 měsíců a dělá úžasné pokroky. Myslela jsem si, že s druhým dítětem to už nebudeme tolik prožívat, ale není to tak. Jsme z něj celí paf. Mám pocit, že zrovna teď je v tom nejlepším období - ještě je miminkovsky roztomilý, neumí doopravdy zlobit a zároveň už spoustu věcí chápe, umí a snaží se udělat. Je hodně komunikativní, aktivně používá okolo 50 slov, většina z nich jsou citoslovce a dětská slova jako bác, pápá, brum a podobně, ale umí i několik normálních podstatných jmen (lampa, pes, čepice, sýr...), pár sloves (pípá, svítí...), pojmenuje všechny členy rodiny a říká děkuju (většinou v situaci kdy on něco někomu dává a očekává, že mu ten druhý poděkuje). Občas se mu podaří jednoduchá věta, resp. spojení dvou slov - např. mimi mňam (při pohledu na obrázek dítěte, které jí jogurt), list bác, pípá mňam (ohřívala jsem si v mikrovlnce jídlo). Rozumí všemu, co mu říkám, zvládne splnit jednoduchý úkol (přines, zavři, dej do krabice...). Nejoblíbenější zábavou zůstává nošení věcí po bytě a tahání jakýchkoli šňůrek-buď obyčejná tkanička nebo tahací hračky nebo kabely a dráty (na jejich konci klidně může být třeba mixér nebo šlehač, z čehož nejsem nadšená). Chodí už úplně jistě, a to i s kopce, skoro běhá, vyleze na pohovku, dětskou jídelní židli (rostoucí) a schůdkovou poličku. Rád si procvičuje jemnou motoriku sbíráním drobných předmětů a bambulek, motorickým labyrintem nebo navlékáním tkaničky do dírek ve dřevěné botě. Baví ho ukazovací básničky a miluje když si s ním hraju na zvoneček (posadím si ho na klín, kývám s ním ze strany na stranu a k tomu si prozpěvujeme bim bam). S jídlem je to jak kdy. Většinou v pohodě sní, co před něj položím, někdy ale (hlavně když se probudí chvíli před obědem) trvá i půl hodiny než se uklidní, přestane řvát, utíkat od stolu a válet se po zemi a začne normálně jíst. Nakrmí se už nějaký ten pátek kompletně sám, dokonce docela úspěšně zvládá i polévku. Všechno po nás opakuje a napodobuje, rád chodí po bytě s kapesníkem a "smrká". Má obrovskou radost, když ho nechám zapnout pračku nebo myčku, hrdě ukazuje na hučící přístroj a na sebe. S Bertíkem už si fakt hezky hrají, jeden něco vymyslí a druhý se toho hned chytne. Taky se ale vzájemně mlátí, tahají o věci a hádají (a to ani jeden z nich neumí nijak skvěle mluvit). Je klidnější a mazlivější než byl v miminkovském období, často si přiběhne pro pomazlení, dává nám pusinky. Celkově je úžasně pozitivní, pokud zrovna nemá nějaký problém, tak se skoro pořád směje a my si nedokážeme představit, že jsme ještě nedávno byli bez něj.

5 komentářů:

  1. Tyjo, to je fakt šikovnej! Ve spoustě toho, co popisuješ, mi připadá, že má Viki podobný náběh, tak jsem zvědavá, co budu psát za půl roku (propána, to to utíká...)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nám připadá jako úplný miminčí génius :) Ale nemám moc srovnání,tak vlastně nevím,co obvykle děti v tomhle věku umí.Bertík měl ve všem svoje vlastní tempo, takže na Prokopa teď jen nevěřícně zíráme. Jsem ráda, že moji domněnku o jeho šikovnosti potvrzuje i někdo další :)

      Vymazat
    2. No, Bibina mi přišla v mluvení poměrně dost dobrá, ve dvou letech "přemluvila" většinu vrstevníků, ale spojovat slova začala až těsně před 18m prohlídkou, takže mi to fakt přijde úctyhodný :))

      Vymazat
  2. Prokop je teda borec! Já srovnání mám, protože náš, přesně o měsíc mladší, je už třetí :D A druhorozený byl podobný, také už od roka mluvil, vše zvládal, v 18 měsících jsme měli vypsána slova, která umí a bylo jich 180. Zato nejmladší si vystačí s ukazováním a nehodlá říkat vůbec nic, básničky ho nebaví - což neznám :D Ale rád všechno vyhazuje a vše otevírá, na všechno vyleze - to zas jo. Ráda si u Vás čtu a oba kluci jsou šikovní, moc a Prokop má našlápnuto velmi, ale velmi vysoko - to mi věřte! PS: a určitě to není tím, že byste byla "líná" matka, děláte toho pro kluky hodně!

    OdpovědětVymazat
  3. Jo a ještě něco - užívám si všechny, i ty maličké, pokroky i napotřetí :D :D

    OdpovědětVymazat