pátek 4. listopadu 2016

Do boje!

Loňský podzim-zima-jaro byly co se týká zdravotního stavu naší rodiny dost zoufalé. Kluci minimálně polovinu tohodle období byli více (Bertíkův zápal plic, Prokopovy laryngitidy a záněty průdušek u obou) nebo méně (lehčí kaše a rýma) nemocní. Jim to většinou nijak zvlášť nevadilo, ale já jsem z toho byla totálně vyčerpaná, takže letos jsem se rozhodla, že udělám všechno, co bude v mých silách, aby se to neopakovalo. Zatím máme za sebou jen jedno nachlazení, což je velký úspěch, ale nejhorší období nás teprve čeká. Aby i to proběhlo co nejlíp, připravujeme se už teď...

Šípky mám moc ráda. Jakmile začnou děti chrchlat, vaříme čaj.

Přiznám se, že ve spoustě věcí, co by se měly dělat pravidelně, nejsem moc důsledná. Ale na inhalování každé ráno (no dobře, sem tam uděláme výjimku) opravdu trvám. Většinou si kluci těch svých pět až sedm minut oddýchají v klidu, občas je ale boj. Věřím ale, že tohle vážně má smysl, takže když je to nutné, tak přetrpím i nějaký ten pláč.

Nejsem velký fanda různých doplňků stravy. Ale vitaminu D je v zimě málo a Céčko možná nepomůže (četla jsem spoustu různých názorů, jestli má vitamin C význam z hlediska prevence, a moc chytrá z toho teda nejsem), ale určitě neuškodí a kluci si ho hrozně rádi sypou do čaje :)

Jsem ráda, že Bertík i Prokop ochotně pijí jakýkoli bylinkový nebo ovocný čaj a ani je nenapadne, že by měl být oslazený. Na běžné pití momentálně střídáme Vitamínek od Dr. Popova a Krtečkův čaj Na imunitu. Průduškový vytahuju, když už jde do tuhého (a kluci jsou z něj vždycky nadšení, protože tam Krtek jede v mašince :)).

Žádné komentáře:

Okomentovat