středa 15. února 2017

Předjaří

Tohle období nemám ráda. Občasné sluníčko sice předstírá, že už je teplo, ve skutečnosti je ale pořád zima a šedivo. Mám pocit, že jsem celou zimu žila z nějakého záložního zdroje energie, který je v tuhle chvíli skoro úplně vyčerpaný. Už druhý měsíc se plácáme v nemocech, každodenní péče o kluky mě vyčerpává, nemám na nic náladu. Těšila jsem se, jak si tohle (pravděpodobně poslední) těhotenství budu užívat - minimálně jako ta dvě předchozí nebo i víc. Nejdřív ale byly nevolnosti a poslední týdny se mi zase zdá, že než o užívání jde o přežívání. Za miminko v bříšku jsem samozřejmě vděčná, ale ta pravá radost, kterou si pamatuju z čekání na Bertíka i Prokopa, přichází jen výjimečně. Snad mi pomůže čtyřdenní pauza na jihu Španělska, kam se s mužem chystáme. Nebo skutečné jaro. A nebo prostě nějak těch pár zbývajících měsíců zvládneme a po šestinedělí zase pomalu začne být dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat