pátek 11. srpna 2017

Uvidíme se za týden!

První týden bez rodičů, první cesta letadlem, první výlet do zahraničí, první koupání v moři. Kluci dneska brzy ráno odletěli s babičkou a dědou na dovolenou do Bulharska. Těšili se, trochu se báli (hlavně Bertík), ale všichni věříme tomu, že to zvládnou dobře a užijou si to. Přiznám se ale, že nejvíc jsem se nejspíš těšila já. Mít na starost nonstop tři malé děti je pro mě chvílemi fakt náročné. V posledních dnech jsem z kluků dostávala lehkou ponorku, takže jsem vážně ráda, že si od sebe můžeme dát pauzu. Lottynka je čím dál hodnější - skoro nebrečí, hezky jí, už se umí zabavit, večer usíná sama a často vydrží spát bez probuzení až do šesti ráno. Ona je prostě za odměnu. A já si jí teď budu moct celý týden v klidu užívat. A to ani nemluvím o tom, že budu mít čas i pro sebe!

úterý 8. srpna 2017

Prokop tři roky

Už jsme s ním tři roky! I když je na výšku docela malý, je už tak velký! Hlavně vedle Lottynky. Mazlíček, bojovník, odpůrce, pomocník, uřvánek, koumák, zpěvák, tanečník... Na všechno má vlastní názor a umí ho dát jasně najevo. Sveřepě prohlašuje, že má rád jenom maminku a Lottynku, ve skutečnosti jsou ale s Bertíkem skvělá dvojka. Sice se každou chvíli hádají a mlátí (kdo za co může a kdo si začal už dávno neřeším), úžasně se doplňují, krásně si spolu hrají, navzájem rozvíjejí nápady jednoho nebo druhého, vymýšlí hlouposti a pak se můžou potrhat smíchy. Rád si hraje, že je něco nebo někdo jiný (prasátko, slůňátko, vláček, metro, mašinka...), miluje autíčka a vláčky, rád si prohlíží knížky a nechává si číst, baví ho i kreslení. Přestože mi právě on často dává zabrat nejvíc ze všech tří, jsem nepopsatelně ráda, že ho mám a že je právě takový, jaký je. Úžasný. A teď už tříletý.