středa 2. ledna 2019

Předvánoční, vánoční i povánoční

Tyhle Vánoce se vydařily. Nestalo se nic extra velkého, ale to vůbec nevadí. Jsme spolu, děti byly a stále jsou nadšené z dárků i cukroví (Lottynka se několik posledních dnů živí převážně perníčky, Bertík do sebe cpe jeden včelí úl za druhým a Prokop bere všechno) a všichni jsme skoro nebo úplně zdraví. Co víc si přát. Před Vánoci mi bylo trochu těžko (možná se o tom někdy ještě víc rozepíšu), ale lepší se to a časem to určitě bude dávat smysl. Ale i díky tomu jsem si snad víc než kdy jindy užila všechny ty vánoční maličkosti. Příprava cukroví s klukama, zdobení stromečku, radost z dárků, večerní klid s mým milým mužem a domácím vaječňákem, setkání s rodinou, svítící Praha... Bylo to zkrátka moc hezké. Teď si užíváme opravdovou zimu na Šumavě. Jezdíme na bobech, pereme se s vánicí, přesvědčujeme Lottynku, že se nemusí pořád nosit na rukách a děláme andělíčky do sněhu.  Já mám trochu času na to udělat si vyhlídky a přání na další rok. Bertík půjde do školy, mě bude třicet, s mužem oslavíme deset let spolu a mám spoustu plánů. Jestli se mi podaří je uskutečnit nebo ne, samozřejmě nemůžu vědět, ale jestli na tom budu na konci roku stejně jako teď, tak budu spokojená.

Žádné komentáře:

Okomentovat